nacestach.wz.cz

  hory . cestování . horolezectví . fotografie


  Hlavní menu
Hlavní stránka
Seznam rubrik
Download
Weblinks
Ankety
TOP 15

Roz?írené vyhledávání

  Seznam rubrik
mínus Alpy
mínus Informace na cesty
mínus Korsika
mínus Ly?ování
mínus Norsko
mínus Zdraví na cestách

  Fotogalerie

Korsika 2002

Vysoké Taury 2001


  Vyhledávání



  Kontakt



ICQ - 253505941

Odkaz na tyto stránky

pou?ijte tento gif

Copyright © Filip Zelníček 2004 - 2005


Jak si namazat ly?e?
Vydáno dne 28. 02. 2005 (2032 přečtení)

Mazání ly?í je přinejmen?ím stejně důle?ité jako jejich kvalita.

Nejprve je třeba zdůraznit, ?e mazání ly?í a správná údr?ba jsou skutečně velmi důle?ité, proto?e a? na vyjímky jsou namazané ly?e v?dy lep?í ne? nenamazané a dobře namazané v?dycky rychlej?í na ka?dém sněhu. To poznáte v mírném sjezdu. Kdy? slu?ně nama?ete, často se vám stane, ?e pohodlně bez námahy budete předjí?dět jiné ly?aře, kteří dřou a nejedou. Ti mají ?patně namazané ly?e. Přitom namazat dobře není tak slo?ité. Profesionální servismani reprezentačních závodníků se mo?ná budou nad následujícími řádky usmívat, proto?e jejich nákladně vybavené alchimistické dílny obestřeny tajemstvími slo?itě a nákladně získávají pro jejich svěřence zlomky vteřin, ale určitě pro nám určitě postačí pár základních věcí:

1) Nejprve je třeba ly?e správně připravit.

2) Poté naná?íme na ly?e vosk pro minimalizování tření ly?e po sněhu při jízdě.

3) Nakonec naneseme vosk umo?ňující odraz ze zatí?ené ly?e.

4) Správné ukládání ly?í po sezóně na léto.

1) Ani ly?e které si přinesete z obchodu nejsou připravené k namazání. Jsou hrubě brou?ené a vůbec by nejely. Nejprve je musíme přebrousit jemňoučkým smirkovým papírem. Dáme si jej na rovný hranolek a brousíme rovnými tahy rovně ve směru jízdy. Hrubé ly?e by drhly a nejely. Jinak se musí ly?e před mazáním nejprve dobře umýt. Nejlépe asi umývá speciální smývací roztok. Čisté ly?e mů?eme opět tro?ku přebrousit, jestli?e jsou skluznice po?kozené např. vrypem od kamene. Vhodné je např. pečlivě připravit ly?e před novou sezónou. Kdy? jsou skluznice hodně jeté, (třeba jako po ?těrkové cestě) je mo?né pou?ít nejdřív hrub?í papír a potom a? ten jemný. Nové i přebrou?ené ly?e musíme nejprve napustit parafínem. Mů?eme začít rovnou voskem určeným ke zlep?ení skluzu. Pou?ívám speciální vosky pro běh volným stylem, nebo přímo sjezdařské vosky. Na značce bych tolik nelpěl, ty známé značky jsou prudce dra??í a pokud jsou lep?í, tak závodníkům u?etří desetiny vteřiny na celé trati. Na druhou stranu přes svoji vysokou cenu vydr?í hodně dlouho.
Napou?tění skluznice provádím tak, ?e vosk nanesu na skluznici jako bych ji chtěl celou počmárat (vosku tak ulpí dostatek) a potom jej za?ehlím ?ehličkou. ?ehlička je nejlep?í elektrická, ale kdo má trochu cviku, stejně dobře si poradí s ?ehličkou na pevný líh. Ta dost páchne, co? vadí hlavně doma ve sklepě nebo v ly?árně na hotelu. Hodně pou?ívané plynové hořáky nedoporučuji začátečníkům, tady hrozí největ?í nebezpečí po?kození skluznice. Teplota ?ehličky má být taková, aby vosky dobře tály a spojily se s prohřátým povrchem skluznice, ale aby se nepřepalovaly a aby nedo?lo ke zbytečnému tepelnému namáhání ly?e. (ly?e měknou) Já ?ehlím ly?e při teplotách, při kerých na ?ehličce právě vyvaří kapičky cáknuté vody. Pokud se někde v?echen vosk do skluznice vpije, samozřejmě tam trochu přidáme a znovu za?ehlíme. Hluboké vrypy mů?eme zakapat tak. ?e vosk přilo?íme k ?ehličce. Potom ?krabkou z plastu (např. ?pachtlí od klistrů) se?krábneme přebytečný vosk tak, abychom nepo?kodili skluznici. Následuje samotné mazání. Teď u? volíme vosky podle příslu?né teploty, abychom dosáhli optimálních vlastností ly?e na sněhu. Při výběru vosků do voskové komory i na zbytek ly?e rozhoduje teplota sněhu a teplota vzduchu ve stopě, po které pojedete. Měří se těsně nad sněhem (do 5 cm). Rozhodně se neřídíme údaji z teploměrů v 3. patře paneláku na sídli?ti, na který pere polední slunko. To bychom se moc nesvezli. Nejprve naná?íme vosky na ly?i mimo voskovou komoru. To mů?eme udělat v klidu doma, třeba den předem večer podle předpovědi počasí.

2) Postup je v podstatě shodný s napou?těním skluznice. Po za?ehlení vosku jej také se?krábneme tak, aby v?ude byla rovnoměrná slaboučká vrstva vosku. Ideálně by to mělo být v setinách mm. Potom je?tě skluznici přele?tíme kartáčem s ktátkými silonovými ?tětinami, nebo alespoň korkem. Fajn?mekři nakonec le?tí je?tě dámskou punčochou navlhčenou ve vla?né vodě. Tím se docílí sklovitého povrchu, který jede. Tady se mohou poučit i sváteční sjezdaři. Často jsem na bě?kách předjí?děl sjezdaře, kteří upachtěně drhli modrou turistickou sjezdovku ly?emi z půjčovny na sněhu nevalné kvality.

3) Následuje snad je?tě důle?itěj?í mazání voskové komory.

Zatí?ená a nezatí?ená ly?e za jízdy - vosková komora.

To mů?eme dokončit a? na místě podle skutečných podmínek, nebo v případě potřeby během jízdy upravit či pozměnit pokud se podmínky během del?í jízdy mění. Prodlou?ení délky voskové komory mů?e pomoci kdy? ly?e trochu klou?ou dozadu, zkrácení naopak mů?e ly?e zrychlit třeba na pra?anu. Pro mazání na klasiku se pou?ívají buďto tuhé vosky, nebo klistry. Tuhé vosky se naná?ejí po slabých vrstvách, čím víc vrstev, tím víc ly?e dr?í a nepodkluzují. Vosk naneseme na skluznici co nejvíc rovnoměrně a rozetřene korkem, potom naneseme druhou vrstvu a opět rozetřem a vyle?tíme korkem. Lépe se to provádí v teple, skluznice musí být suchá. Pokud ma?eme venku za jízdy, alespoň ji důkladně otřeme. První vrstvu je výhodné za?ehlit, aby se lépe spojila se skluznicí. Jednotlivé vrstvy mohou mít různé vlastnosti. Dáme li spodní vrstvu měk?í, (vosk pro vy??í teplotu) zlep?íme odrazové vlastnosti horní vrstvy tím, ?e bude pru?něj?í. Naopak spodní vrstva tvrd?í zrychlí ly?e ve skluzu. To nám přinese cit, spojený se zku?enostmi po mnoha najetých stovkách kilometrů. Klistry se naná?ejí na čistou skluznici při pokojové teplotě z tuby ?ikmými tahy od středu skluznice ke kraji, asi po jednom a? dvou centimetrech od sebe. Potom se stěrkou rozetřou ve směru osy ly?e tak, aby vznikla slabá vrstva o tlou??ce několika desetin mm. Silněj?í vrstvu pou?ijeme jen u velmi starého hrubozrného sněhu, který vosk rychle sedře ze skluznice, jinak by sníh do silné vrstvy namrzal. I klistry lze naná?et ve vrstvách. Velmi slabá vrstva modrého mů?e pod fialovým prodlou?it jeho ?ivotnost na skluznici. Stejně tak mů?e být slabá vrstva modrého klistru pod tuhým voskem. Ten je pak pru?něj?í a tak rychle se nesjede kdy? je sníh ostrý. Před naná?ením tuhého vosku na klistr necháme ly?e vychladnout při venkovní teplotě, aby klistr ztuhnul. Klistry lze i míchat. Třeba dva sousedních vlastností, při jízdě na vět?í vzdálenosti, kdy očekáváme změny kvality sněhu vlivem změny počasí, nebo vlivem velkých změn nadmořské vý?ky ve stovkách metrů. Lze přimíchat i univerzální klistr při teplotách kolem nuly, nebo kdy? si nejsme moc jisti, nebo třeba stříbrný klistr při teplotách nad nulu, který nechytá ze stopy tolik ?píny jako jiné klistry. Při míchání klistrů naná?íme z tuby střídavě oba vosky a potom je při roztírání stěrkou smísíme. Jestli?e vyneseme ly?e z tepla a vyjedeme na sníh, budou v?dycky klouzat. Jestli jste zvolili správnou mázu, to poznáte a? po několika stech metrech, kdy ly?e zchladnou na teplotu sněhu. Na správnou volbu vosku má vliv mnoho faktorů. Kromě teploty je to je?tě struktura sněhu, kterou ovlivňuje jeho stáří, teplota, průběh počasí a mechanické vlivy zpracování stopy, dále má na mazání vliv vlhkost vzduchu, vítr, charakter stop a terénu, fyzické dispozice ly?aře a mnoho dal?ích maličkostí. Třeba jestli jede ly?ař na tatranku nebo na biftek, či na jon?ák nebo na pívo.

Následující tabulka má pouze orientačně znázornit základní mo?nosti mazání. Platí pro u nás asi nejroz?ířeněj?í značku vosků Swix. Podobně je na tom i české Skivo, které je méně kvalitní a levněj?í. To má navíc jen zelený klistr, tak?e se tabulka trochu posune.

  padající a 
čerstvý sníh
nový sníh
(1?4 dny)
starý jemnozrný
 sníh (4?8dní)
hrubozrný firn led a ledová
krusta
 
+5°C a víc ?lutý klistr
voda
?lutý+stříbrný klistr
břečka
červený+stříbrný klistr červený klistr
jarní firn
  A
+3 ? +5°C červený a ?lutý
břečka
červený a ?lutý
mokrý sníh
fialový+stříbrný klistr červený klistr
jarní firn
  B
0 ? +3°C červený slabá vrstva
mýdlo
červený
mokrý sníh
fialový klistr fialový+stříbrný klistr fialový+stříbrný klistr C
-1 ? +1°C fialový a bílý (tzv. sádlo) vata fialový a bílý (tzv. sádlo) mokrý sníh fialový klistr+fialový fialový klistr fialový klistr D
-2 ? 0°C fialový
pra?an a? vata
fialový
pra?an
modrý extra+fialový modrý+fialový klistr modrý+fialový klistr E
-5 ? -2°C modrý extra
pra?an
modrý extra
pra?an
modrý klistr+modrý extra modrý klistr modrý klistr F
-10 ? -5°C zelený vosk
péřový a pra?an
zelený vosk
přemrzlý pra?an
modrý klistr+zelený modrý klistr modrý klistr G
pod -10°C vosk polar
péřový sníh
vosk polar
přemrzlý pra?an
polar+zelený modrý klistr modrý klistr H
  1 2 3 4 5  
(v tabulce jsou oblasti velice příznivých podmínek pro ly?ování označeny zeleně, příznivé oran?ovou a nepříznivé červenou barvou)

Obecně se dá říct, ?e čím je sníh hrub?í, tím volíme tvrd?í vosk. Naopak je-li vzduch vlhký vosk dáme měk?í. Při strojové úpravě stopy dochází k promísení sněhu, tak?e dostane vlastnosti spí?e té spodněj?í vrstvy, pokud po úpravě stop nesně?ilo, nebo není ve stopě navátý sníh. Sníh uná?ený větrem (převátý) je vět?inou pomalej?í. Při větru mohou být na pláních odváté plotny star?ího sněhu a naopak návěje nového. Potom babo raď, na co mazat. Dále bychom měli brát v úvahu, zda budem jezdit víc v lese nebo na pláních, proto?e les funguje jako tepelný akumulátor ? při ochlazování je v něm tepleji a naopak. Svítí-li slunko, bude asi jiný sníh ve stínu ne? na slunci. Jinak asi nama?eme, chystáme-li se hančovat (pro?lapávat stopu) celý den v hlubočáku. Jestli?e za jízdy začnou ly?e klouzat, tak buďto přidáme dal?í vrstvu stejného nebo měk?ího vosku kdy? se otepluje, nebo pokud se u? vosky sjely, doma?eme. Pokud ly?e lepí, nebo namrzají, musíme ly?e očistit od sněhu a ledu ?krabkou a pokud mo?no zbavit se alespoň části vosku a potom namazat tvrd?í. Kdy? jsou ly?e tupé a nejedou, tak chtějí tvrd?í vosk, nebo u? se vosk sjel a ly?e chtějí namazat. Zvlá?tní případ je tupý pra?an při velkých mrazech, ten nejede na nic, jedině nahřívat stopu před ly?í autogenem. Z předchozích řádků vyplývá, co v?echno by s sebou ly?ař na del?í vyjí?ďku měl mít. A k tomu pár drobných na občerstvení a hromadnou dopravu pro případ ztroskotání nebo zabloudění a tatranku či műsli tyčinku podle chuti na nouzové doplnění energie cestou. Pak u? nám nezbývá ne? si u?ívat pohybu, volnosti, přírody a klidu v bílé jiskřivé, nebo někdy mlhavé krajině. A proto?e ly?ařů stále přibývá, chtělo by to dodr?ovat pár pravidel slu?ného chování a vzájemné ohleduplnosti, abychom zachvíli nechodili domů rozladění, jako kdy? jezdíme autem po Praze.

4) Správné ukládání ly?í po sezóně na léto.

Nejhor?í, co mů?ete svým ly?ím udělat, je pohodit je po sezóně ve sklepě do rohu a pak na ně hodit je?tě třeba sáňky. Kdy? je zase před dal?í sezónou vytáhnete, tak asi nebudou mít tu správnou tvrdost, jako kdy? jste si je pořizovali, proto?e na ně celé teplé léto působila hmotnost hromady harampádí a ly?e se té síle poddaly. Mohou být klidně i zkroucené do vrtule a pak budou vhodné tak maximálně pro zábavu, kdy? budete s přáteli soutě?it, kdo na nich za humny na mezi dojede dál bez pádu. A ulo?it je správně není ?ádná věda. Čtyři mo?né způsoby znázorňuje následující obrázek

ukládání ly?í po sezóně

A) Ly?e u rovné svislé stěny připevníme za ?pičku a patku a pod vázáním podlo?íme tak, aby rozpěrka mírně táhla. Pouze mírně, aby nevypadla. Moderní ly?e není třeba tvarovat.

B) Ly?e v páru stáhneme k sobě řemínky za patku a ?pičku a uprostřed opět rozepřeme jako u var. A. Pak mohou spolu volně stát, nebo le?et.

C) Ly?e zavě?ené pod stropem za patku a ?pičku u? není nutné podkládat, stačí kdy? na ně působí jejich hmotnost.

D) Podobně je to i u ly?í opřených ve stojanu skluznicí dolů, ne v?ak obráceně. Kromě toho bychom měli ly?e před ulo?ením umýt od směsí různých vosků a napustit skluznici parafínem kvůli ochraně před prachem, chemikáliemi, UV zářením apod. Pak je před sezónou musíme opět umýt, proto?e prach ulpělý ve vosku má skluzné vlastnosti jako smirglpapír.



Související články:
Omrzliny (01.06.2004)

Autor: Filip | Komentáře: 8567 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek | Zdroj:

  Krátce

23.01.2006: Příběh se ??astným koncem
Zimní hory jsou plné nástrah! Své u? o tom ví nejeden outdoorák. Autentickou výpověď zbloudilého ly?aře (a vodáka) nyní přiná?í HYDROmagazin.cz.

23.01.2006: Kanin
Po dlouhé době přidán popis výstupu na Kanin v Julských alpách


  U?itečné linky


  Anketa
Jaké pou?íváte membránové oblečení (bunda, kalhoty)?

Gore-Tex
804  (804 hl.)
Gore-Tex XCR
799  (799 hl.)
Gelanots
786  (786 hl.)
Kombinace Gore-Tex a Gelanots
717  (717 hl.)
Jinná
756  (756 hl.)
Nepou?ívám
707  (707 hl.)

Celkem hlasovalo: 4569



Online Game

Tento web byl vytvořen pomocí redakčního systému phpRS